Prezident Vučič zřejmě ví, o čem mluví

Všichni dobře víme, že pan Rockefeller, ale nejen on, ale i jeho předkové, byli a jsou dobráci od kosti. Vždy jimčlo přece jen a jen o blaho lidu a o potlačení nebezpečných vlivů, v současnosti klimatických procesů. A na to dává pan Rockefeller v zájmu všeho lidstva své poctivě vydělané peníze. A pokud je někdo zčásti jiným způsobem využije nebo dokonce zneužije, za to pan Rockefeller přece nemůže.

Máme tu nejdokonalejší demokracii, která kdy existovala, demokracii liberální. Ta přece znemožňuje, aby jakýkoliv miliardář mohl ovlivňovat dění nejen v cizím státě, ale na celém světě. Nebo se mýlíme?

Z Ameriky se též dozvídáme, že jistý známý miliardář dal několik set miliard dolarů na volby, aby proběhly řádně. Ale zase se to nějak zvrtlo. K úžasu pana superboháče byly jeho peníze zřejmě zneužity, aby konkurence kandidátů na prezidenta v roce 2020 byla zčásti znulována ve prospěch jednoho kandidáta proti druhému. A tak jeho bohulibý úmysl byl zlými lidmi opět zneužit.

A v souvislosti nejen s uvedenými příklady, ale se stovkami jiných se nevěřícně dozvídáme, že peníze bohatých investované do politických a volebních procesů, tyto procesy zdeformovaly, že i ta  tolik opěvovaná liberální demokracie hořce zaplakala.Skutečně zaplakala nebo jsou takové možnosti v ní přímo zakodované?

Vždy jsem slyšel, od té doby, co jsem se začal zabývat demokracií, že hlas každého voliče stejně váží. Kromě počátečního období, kdy hlas v určité kurii, jak se tehdy říkalo, vážil mnohem více, než hlas těch ve všeobecné kurii. Ale to byly počátky moderní omezené demokracie, v níž mnozí lidé ještě volební právo ani neměli. Ale taková demokracie přece nemá nic společného s dnešní zvlášť dokonalou liberální demokracii. Nebo ano? Vývoj „naší demokracie“ spěje, jak se domníváme, k jejím počátkům. Nechceme se tímto problémem dále zabývat, ale přiznáváme, že hlasy obzvlášť superbohatých váží často mnohonásobně více než hlas obyčejného voliče.

Co s tím stavem uděláme, aby naše demokracie byla skutečnou demokracií, aby náš lid byl skutečně jediným zdrojem moci ve státě, jak zakotvuje naše ústava, aby k zdroji moci ještě fakticky nepatřily velké peníze, které by se jako zdroj moci postavily ještě před lid.

Dr. O. Tuleškov